Náboženská obec církve československé husitské v
Dejvicích |
|
||||
HLAVNÍ STRÁNKA |
|
||||
"Musíme se znovuzrodit... Nenarodí-li se kdo
znovu, nemůže vidět království Boží." [Ježíš] "Můžete vrtět hlavou jak čtyřnožci vrtívají ohonem. Můžete vrtět hlavou v co čemu komu uvěřil jsem? Jenže hlavou se dá vrtět i obráceně v co čemu komu vy nevěříte?" [Alois Volkman ze sbírky Znovuzrození] |
Náboženská obec církve
československé husitské [úvodní zamyšlení farářovo] Dívám se
z okna naší fary – přemýšlím, co napsat na úvod našich webových stránek
– na sborové zahradě proti němu se začínají objevovat první hrozny… Kdy že
jsme to měli ten „večer prosáklý vínem“? – loni, nebo už jsou to dva roky – a
co jsem to tehdy měl za úvahu. Milí
přátelé, víno ve větším či menším množství neprotéká pouze skrze naše ústa a
jícen do žaludku a odtud dále – ono také zároveň stoupá do našich hlav a
postupně proměňuje naše projevy myšlenkové, slovní i motorické – u někoho až
do úplného „okna“ či bezvědomí. Ale víno prosakuje i do tak svaté knihy,
jakou je Bible a kromě textů před vínem varujících jakož i pití vína
doporučujících (Bible směřuje do nejrůznějších poloh i lidských situací) zde
najdeme i nemálo příběhů i podobenství o víně. V Novém
zákoně prosakuje víno především a nejsilněji ze dvou evangelních partií – a
nutno říci, že pokaždé má jinou příchuť. Prvním
místem mám na mysli slavnou proměnu vody ve víno na svatbě v Káni
Galilejské (Jan, 2). Tento počátek
Ježíšových znamení nebyl samoúčelný. Hrála zde hlavní roli nouze – konkrétně
nedostatek vína. Protože nikdo neoplýváme Kristovou schopností činit zázraky,
nezbývá nám nic jiného než dávat si dobrý pozor na nedostatek. To mi
připomnělo vtipný výrok amerického zpěváka Toma Waitse – na otázku novináře:
„Máte nějaké problémy s alkoholem?“ Tom odpověděl: „S alkoholem
nemám vůbec žádné problémy, tedy kromě toho, když nemám co pít.“ A přesně
tento problém měli i svatebčané v Káni Galilejské Neměli co pít. Ježíše
nelze v žádném případě vidět jako propagátora alkoholu, ale na druhé
straně ani jako abstinenta či puritánského suchara. Anatol France kdysi
napsal: „Ti kdož vám tvrdí, že pití vína je zvyk pohanský, nepříslušný
křesťanu, zapomínají na první zázrak Kristův. Proměnil tehdy víno ve vodu či
to bylo obráceně?“ U Kristovy
zázračné proměny vody ve víno jsme nikdo přítomen nebyl. Jenomže Ježíš
Kristus nemá pouze moc změnit podstatu tekutin. Nemenším zázrakem je
obdarování vírou, tedy duchovní proměna člověka. Přes všechny zůstávající
nedostatky, chyby, ba hříchy, dochází k proměně hodnotového žebříčku,
k proměně některých názorů i postojů, k proměně smyslu bytí,
k proměně do empatie, odpuštění, odpovědnosti, oběti i naděje.
Nevyhnutelná a konečná smrt je prozářena radostným zaslíbením života věčného. Víno
v Káni Galilejské je opojné svou nečekanou hojností i vysokou kvalitou.
Je radostné svatebním veselím, trvajícím i několik dní. Jak propastně jinou
příchuť má víno z kalicha hořkosti při Poslední večeři Kristově. I
tentokrát dochází k proměně. Již ale ne vody ve víno, ale
v nesrovnatelně vzácnější tekutinu – v Kristovu draze prolitou a i
za nás obětovanou krev na Golgotském kříži. Do jaké
míry se ve svátosti večeře Páně proměňuje víno ve skutečnou krev se různé
církve neshodnou – ale to není tak důležité. Důležité je, že zpečeťuje
smlouvu, kterou Bůh s lidmi uzavřel a očišťuje nás od našich hříchů –
jinými slovy, otevírá nám brány věčnosti. Rozhodující
ovšem je, zda tento kalich Kristovy obětní smrti a naší spásy přijímáme nebo
nikoliv. Kalich s vínem, podávaný ve svátosti večeře Páně je opakovaným
očištěním i zpřítomněním znamení smlouvy a potvrzením její platnosti.
V jisté metafoře bychom možná mohli římskokatolický důraz proměny vína
v Kristovu krev zcela otočit a říci, že Kristova krev se poměňuje ve víno
a rozlévá se do všech kalichů všude tam, kde lidé ve společenství víry i
v osobní pokoře, bázni a radosti přijímají – přes vlastní nehodnost –
Boží dar smíření a spásy. Staré
zlidovělé rčení „Ve víně je pravda“
získává z tohoto duchovního pohledu nepředstavitelně zásadnější a hlubší
rozměr, neboť toto víno neprosakuje do naší mysli a nerozvazuje nám jazyk,
ale prosakuje do naší věčnosti a rozvazuje nám pouta smrti… |
||||
|
|||||
Další důležité zdroje informací |
||
|
||