Náboženská obec církve československé husitské v
Dejvicích |
|
|
HISTORIE OBCE |
|
|
|
HUSŮV SBOR CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ [stručně
z historie] Vstupní
budova byla postavena v letech 1925-1927 jako bohoslovecká kolej a sídlo
úřadu patriarchy. Zde také žil a zemřel první patriarcha Církve
československé Dr. Karel Farský. Nyní zde sídlí Úřad ústřední rady a sídlo
patriarchy Církve československé husitské. Sbor
byl postaven později – otevřen 19. října 1928. Návrh udělal Prof. Ing. Stibral,
provedl architekt Zima (člen rady starších sboru); náklad na stavbu činil dva
miliony korun. Ústřední
myšlenka stavby: tak, jako Církev československá má dovršit reformní úsilí
církve i národa, tak i stavba má odrazit všechny vrcholné stavební proudy: 1/
Sloupy jsou zdobeny korintskými hlavicemi užitými v křesťanských
bazilikách v Římě; 2/ Okna
mají románské oblouky; 3/
Klenba stropu je gotická (napodobenina klenby Vladislavského sálu
z Pražského hradu). Výzdoba
a zvláštní úprava u stolu Páně – zábradlí a palmy (stromy života) – je
převzata z římskokatolického kostela v Emauzích (tam byla za
II. světové války zničena), kde byl římskokatolickým knězem strýc Dr.
Karla Farského. Kříž za
stolem Páně je dílo sochaře Viléma Amorta (část z připravované a nedotvořené
Piety) a byl darem Ministerstva školství ČSR první republiky. Jméno
sboru připomíná busta Mistra Jana Husa od sochaře Šalouna – je to jedna ze
studií pro Husův pomník na Staroměstském náměstí v Praze. Zvláštností
sboru je prospekt varhan (nehrající – pouze dekorativní). Na návrh autora
hudby liturgie Církve československé bratra Píchy je uspořádán ve tvaru
husitského slunce (varhany jsou dílem firmy Tuček z Kutné Hory,
řezbářská práce od otce někdejšího zdejšího faráře bratra Nováka). Po
stranách stolu Páně jsou busty a pod nimi urny prvního a druhého patriarchy
církve. Deska na levé zdi kryje zem z bojiště bitvy u Zborova
z I. světové války, napravo je památník padlým ve II. světové
válce. Nad
vstupním vchodem do sboru je reliéf z dubového dřeva od sochaře Kotyzy
„Mistr Jan Hus se loučí s přáteli“. Při
příležitosti 60. výročí otevření sboru v roce 1988 byla sborová budova
vyhlášena kulturní památkou. A na
naší malé zahradě, která ke sboru přiléhá, roste mimo jiné i vinná réva... |
|
Přírodopis ztrát se o nich jednou zmíní prý s jistou lítostí a jako přísná vzácnost vzpomínka na vzpomínku bude vložena do neapěmti světa [Jan Skácel ze sbírky Stracholam] |
||
|
||